Výživa suchozemských želv
Chov suchozemských želv je čím dál tím oblíbenější. Víte ale, jak svou želvu správně nakrmit? V tomto článku se zaměříme na nejčastěji chované druhy želv. Jsou druhy obývající oblasti kolem středozemního moře.
Kdybychom se chtěli inspirovat ve složení jídelníčku u volně žijících želv, je třeba brát v potaz, o jakém druhu želvy je řeč. Vyskytují se totiž v mnoha různých prostředích, kde je jim k dispozici i různá paleta potravy. Například populace želv z jižního Španělska dokáží ve svém prostředí najít a zkonzumovat okolo 88 druhů rostlin a i želvy žijící v botanicky chudším biotopu pohoří Atlas mají k dispozici přibližně 34 rostlinných druhů. Navíc dostupnost rostlin se v průběhu roku mění. K tomu se v jídelníčku volně žijících želv ojediněle objevují i houby, hmyz, kousky mršin, kostí nebo půdy kvůli doplnění minerálů. Ovoce želvy v přírodě konzumují jen určitou část roku, kdy je dostupné a v malém množství. Tedy snažit se napodobit jejich přirozenou potravu v plné míře je úkol velmi těžký. Co však má strava všech želv společné je vysoký obsah vlákniny. Všechny komponenty, které konzumují, v sobě obsahují vlákninu v takovém množství, že její výsledný obsah v přirozené potravě může být až přes 40 %.
Obecně platí, že želvy jsou především býložravci, a jak již bylo zmíněno, vyžadují v krmivu vysoký obsah vlákniny a naopak nízký podíl bílkovin a tuků. V potravě musí být i dostatek vápníku. Nesprávně vybalancované krmivo může totiž želvě působit zdravotní potíže. Vhodným krmivem v zimním období je například čínské zelí, příležitostně doplňované o zeleninu nebo kompletní krmivo NUTRIN Aquarium Tortoise Sticks. Pokud chcete želvám vytvořit pestrou krmnou dávku, a ještě tím prospět jejich zdraví, můžete do ní přidat doplňkové krmivo NUTRIN Nature Reptality, které obsahuje vysoké procento vlákniny a je tvořeno hlavně barevnými květy bylin, které udělají krmnou dávku atraktivnější. Je to vhodná alternativa pro chladnější období, kdy není možné tyto byliny venku sehnat, ale používat se může celoročně. Ve vegetačním období je vhodné želvám sbírat smetánku, jitrocel a další byliny nebo je pouštět pást do venkovního výběhu, ať si samy vyberou, na co mají chuť. Ovoce se podává jen výjimečně na přilepšenou, protože v sobě obsahuje velké množství cukrů. V žádném případě by želvy neměly dostávat granule pro psy nebo kočky, maso, tvaroh, vejce a podobně.
Autor článku: Ing. Michal Čáp
Zdroje:
Brown, S. (2020). Mediterranean tortoises. Handbook of Exotic Pet Medicine, 327-359.
Pellett, S., Stocking, D., & Wissink-Argilaga, N. (2015). Tortoise feeding and nutritional requirements. Companion Animal, 20(4), 240-245.
Highfield, A. C. (2018). Mediterranean Tortoises (Testudo spp.). Companion Animal Care and Welfare: The UFAW Companion Animal Handbook, 425-439.
El Mouden, E. H., Slimani, T., Kaddour, K. B., Lagarde, F., Ouhammou, A., & Bonnet, X. (2006). Testudo graeca graeca feeding ecology in an arid and overgrazed zone in Morocco. Journal of arid Environments, 64(3), 422-435.
Del Vecchio, S., Burke, R. L., Rugiero, L., Capula, M., & Luiselli, L. (2011). Seasonal changes in the diet of Testudo hermanni hermanni in Central Italy. Herpetologica, 67(3), 236-249.
Kdybychom se chtěli inspirovat ve složení jídelníčku u volně žijících želv, je třeba brát v potaz, o jakém druhu želvy je řeč. Vyskytují se totiž v mnoha různých prostředích, kde je jim k dispozici i různá paleta potravy. Například populace želv z jižního Španělska dokáží ve svém prostředí najít a zkonzumovat okolo 88 druhů rostlin a i želvy žijící v botanicky chudším biotopu pohoří Atlas mají k dispozici přibližně 34 rostlinných druhů. Navíc dostupnost rostlin se v průběhu roku mění. K tomu se v jídelníčku volně žijících želv ojediněle objevují i houby, hmyz, kousky mršin, kostí nebo půdy kvůli doplnění minerálů. Ovoce želvy v přírodě konzumují jen určitou část roku, kdy je dostupné a v malém množství. Tedy snažit se napodobit jejich přirozenou potravu v plné míře je úkol velmi těžký. Co však má strava všech želv společné je vysoký obsah vlákniny. Všechny komponenty, které konzumují, v sobě obsahují vlákninu v takovém množství, že její výsledný obsah v přirozené potravě může být až přes 40 %.
Obecně platí, že želvy jsou především býložravci, a jak již bylo zmíněno, vyžadují v krmivu vysoký obsah vlákniny a naopak nízký podíl bílkovin a tuků. V potravě musí být i dostatek vápníku. Nesprávně vybalancované krmivo může totiž želvě působit zdravotní potíže. Vhodným krmivem v zimním období je například čínské zelí, příležitostně doplňované o zeleninu nebo kompletní krmivo NUTRIN Aquarium Tortoise Sticks. Pokud chcete želvám vytvořit pestrou krmnou dávku, a ještě tím prospět jejich zdraví, můžete do ní přidat doplňkové krmivo NUTRIN Nature Reptality, které obsahuje vysoké procento vlákniny a je tvořeno hlavně barevnými květy bylin, které udělají krmnou dávku atraktivnější. Je to vhodná alternativa pro chladnější období, kdy není možné tyto byliny venku sehnat, ale používat se může celoročně. Ve vegetačním období je vhodné želvám sbírat smetánku, jitrocel a další byliny nebo je pouštět pást do venkovního výběhu, ať si samy vyberou, na co mají chuť. Ovoce se podává jen výjimečně na přilepšenou, protože v sobě obsahuje velké množství cukrů. V žádném případě by želvy neměly dostávat granule pro psy nebo kočky, maso, tvaroh, vejce a podobně.
Autor článku: Ing. Michal Čáp
Zdroje:
Brown, S. (2020). Mediterranean tortoises. Handbook of Exotic Pet Medicine, 327-359.
Pellett, S., Stocking, D., & Wissink-Argilaga, N. (2015). Tortoise feeding and nutritional requirements. Companion Animal, 20(4), 240-245.
Highfield, A. C. (2018). Mediterranean Tortoises (Testudo spp.). Companion Animal Care and Welfare: The UFAW Companion Animal Handbook, 425-439.
El Mouden, E. H., Slimani, T., Kaddour, K. B., Lagarde, F., Ouhammou, A., & Bonnet, X. (2006). Testudo graeca graeca feeding ecology in an arid and overgrazed zone in Morocco. Journal of arid Environments, 64(3), 422-435.
Del Vecchio, S., Burke, R. L., Rugiero, L., Capula, M., & Luiselli, L. (2011). Seasonal changes in the diet of Testudo hermanni hermanni in Central Italy. Herpetologica, 67(3), 236-249.