Obvyklá délka březosti

Obvyklá délka březosti u klisen se udává v rozmezí 330 – 345 dní, nicméně v závislosti na době připuštění se může posunout až na rozmezí 320 – 365 dní. Hlavním faktorem, který ovlivňuje délku březosti, je délka dne v posledních třech měsících gravidity.
Nutriční potřeby chovné klisny závisí na výživné kondici klisny, jejím zdravotním stavu, stádiu březosti (růst a vývoj plodu se liší v různých fázích březosti), případně na fázi laktace (nejvíce mléka klisna produkuje během prvních 3 měsíců po porodu). Dříve se tradovalo, že do posledních 3 měsíců březosti nemá klisna zvláštní požadavky na výživu. V posledních letech se však zjišťuje, že nároky klisny na některé živiny stoupají už od 4. – 5. měsíce březosti. V tomto období stoupá potřeba energie a bílkovin, přibližně od 7. měsíce březosti pak stoupají nároky i na minerální látky (NRC, 2007).

V průběhu březosti (ale i před inseminací nebo připouštěním) je vhodné udržovat klisnu v optimální tělesné kondici. Ideální kondice se pohybuje v rozpětí BCS 5 – 7 na devítistupňové škále. Klisny s BCS pod 5 mívají více problémů s říjí, ovulací i zabřezáváním. Některé studie a pozorování uvádí, že u klisen ve velmi dobré kondici (= tlusté) je vyšší riziko, že jejich hříbě se narodí s angulárními deformitami. Tento stav je pravděpodobně způsoben hormonálními změnami, které doprovází vyšší procento tuku v těle (např. inzulinová rezistence) (Huntington, 2012).

Bílkoviny v krmivu hrají také důležitou roli v reprodukci klisen. Nedostatečný příjem bílkovin může způsobit ranou embryonální odúmrť, menší hříbě při porodu, nebo klisna během říje vůbec neovuluje. Stejně jako v případě energetických požadavků, potřeba bílkovin u březích klisen stoupá od 5. měsíce gravidity a poté se každý měsíc zvyšuje až do porodu a poté pokračuje během laktace. Nejvyšší nároky na množství bílkovin v krmné dávce jsou v prvních 3 měsících laktace, poté potřeba pomalu klesá. Podstatné ovšem není jen množství bílkovin, ale také jejich kvalita neboli zastoupení esenciálních aminokyselin. Pro březí a laktující klisnu je důležitý nejen lysin, ale také arginin. U žen se prokázalo, že podávání argininu zvyšuje prokrvení dělohy. U koní proběhla podobná studie – klisnám byl během posledních 3 týdnů březosti podáván arginin. Tato suplementace vedla ke zvýšenému prokrvení březího děložního rohu a došlo ke snížení hromadění tekutiny v děloze po porodu. Zdá se tedy, že suplementace argininem by mohla být vhodná u klisen, které mívají po porodu problémy s akumulací tekutiny v děloze (Kelley a kol., 2011).

Potřeba vápníku, fosforu a hořčíku stoupá přibližně od 7. měsíce březosti. Tyto prvky jsou důležité zejména pro vývoj kostí hříběte, které roste nejvíce právě v posledních 3 – 4 měsících. Během laktace je jejich potřeba také zvýšená (maxima dosahují ve 3. měsíci laktace a poté pomalu klesají), jelikož značná část těchto prvků přechází do mléka. Potřeba stopových prvků se zvyšuje v posledních měsících březosti – v této době si hříbě ve svých játrech tvoří zásoby stopových prvků (zejm. zinek, měď a mangan), ze kterých čerpá během prvních měsíců svého života. V mléce se totiž přirozeně vyskytuje jen malé množství těchto stopových prvků.

• Vitamín A je důležitý pro správný růst a vývoj. Podstatný je jeho adekvátní příjem zejména v poslední fázi březosti. Klisny na pastvě přijímají dostatečné množství vitamínu A (resp. karotenů) ze zelené píce, deficit tohoto vitamínu byl zaznamenán u klisen krmených jen senem. U hříbat klisen bez přístupu na pastvu došlo ke zpomalení růstu během prvních 12 měsíců života (Huntington, 2012).
• Vitamín E je důležitým antioxidantem a koně ho přirozeně přijímají ze zelené píce. V některých studiích se zjistilo, že přídavek vitamínu E březím klisnám vedlo k vyššímu množství protilátek typu IgG a IgM v kolostru (Bondo a Jensen, 2011; Hofman a kol., 1999)
  

Použití bylin u klisen před porodem a po porodu

Podobně jako u lidí, lze i bylinkami, rozumně použitými, podpořit hladký průběh porodu, poporodní regeneraci a nastartování optimální produkce mléka. Proto výživoví specialisté NUTRIN vybrali do krmiva NUTRIN EQUINE MARE bylinky, které pomáhají připravit klisnu na porod a podpoří rychlejší regeneraci po porodu.

• Maliník podporuje hladký průběh porodu, uvolňuje děložní svaly a po porodu pomáhá rychlejšímu stažení dělohy. Obsahuje značné množství vitamínů (zejména vitamín C a biotin).
• Černucha neboli černý kmín je tradičním doplňkem pro podporu tvorby mléka. Má ale také pozitivní účinky při alergiích, trávicích potížích nebo při kašli.
• Fenykl zvyšuje produkci mléka zejména v prvních dnech po porodu a pomáhá taky při trávicích potížích.
• Anýz podporuje tvorbu mléka a podporuje i nástup říje po porodu. Velmi často se používá v kombinaci s fenyklem na podporu laktace u klisen po porodu.
• Šípky jsou výborným zdrojem vitamínu C, A, K, biotinu a minerálních látek (fosfor, vápník, železo). Jsou tedy zdrojem živin, které potřebuje klisna před porodem i po porodu.
• Pískavice řecké seno podporuje správné trávení, zvyšuje produkci mléka a podporuje nástup poporodní říje.
• Ostropestřec obsahuje omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, podporuje funkci jater a zdravé trávení. U březích klisen pak podporuje vývoj centrálního nervového systému plodu.

Pamatujte, že i bylinky mohou mít nežádoucí účinky, proto pečlivě vybírejte, které byliny nasypete do žlabu (některé byliny se například nesmí podávat v prvních měsících gravidity, jelikož by mohly způsobit potrat). V případě, že si nejste jistí bezpečností bylin pro březí klisnu, tak se o jejich podání nejprve poraďte se svým veterinářem.


Autor: MVDr. Zuzana Zápalková, NUTRIN s.r.o.
Literatura:

• Bondo a Jensen (2011): Administration of RRR-α-tocopherol to pregnant mares stimulates maternal IgG and IgM production in colostrum and enhances vitamin E and IgM status in foals. J. anim. Physiol. Anim. Nutr. 95: 214-222
• Hoffman a kol. (1999): Dietary vitamin E supplementation in the periparturient period influences immunoglobulins in equine colostrum and passive transfer in foals. Proc. Equine Nutr. Physiol. Soc. Symp. pg. 96
• Huntington (2012): Feeding Management of Broodmares. Kentucky Equine Research, Inc., Versailles, Kentucky, USA
• Kelley a kol. (2011): L-arginine supplementation reduces uterine fluid accumulation post foaling in the mare. J. Equine Vet. Sci. 31: 315-316
• National Research Council of National Academies (NRC) 2007: Nutrient requirements of horses, 6th revised edition. National Academies Press, Washington D.C., USA