Koprofágie
Všimli jste si, že váš králíček pojídá své výkaly? Není to vůbec nic nenormálního, ani to není projevem nemoci. Odborně se to nazývá koprofágie a jde o běžný jev.
Králíci to dokonce dělat musí. V jejich trávicím traktu vznikají 2 typy výkalů - měkké a tvrdé. Ty měkké jsou plné živin, které jejich trávicí soustava nestačila zpracovat, a jelikož by byla škoda jimi plýtvat, tak je třeba, aby prošly střevy ještě jednou. Měkké výkaly králíci vylučují zejména ve dne. V tuto dobu je také konzumují a to tak, že je odebírají přímo z konečníku. Někteří králíci, kteří jsou obézní, mají problémy s klouby nebo dentální obtíže, nemohou koprofágii provádět a tím trpí jejich trávicí trakt. Nejen proto je důležité udržovat králíky stále v dobré kondici. Nesnězené, měkké výkaly se mohou králíkům lepit na srst kolem ocasu nebo ulpívat na podlaze výběhu, což si žádný z chovatelů určitě nepřeje.
Mimo to, že z výkalů získávají nestrávené živiny, udržují tak také svou mikrobiotu. Ta je ve střevech zvířat nepostradatelná a vděčí ji za regulaci mnoha fyziologických procesů, jako například podporu trávení, energetický metabolismus nebo regulaci neuro-endokrinního systému. Obrovskou váhu mají mikroby pro býložravce, jelikož díky nim mohou trávit jinak nestravitelnou vlákninu, ze které získávají většinu potřebné energie a proteiny. Králíci jsou touto zvláštností vybaveni kvůli jejich menšímu tělu, ne tak dokonalému metabolismu a druhu potravy, která není moc bohatá na živiny.
Ve vědeckém výzkumu se prokázalo, že když se koprofágii zabrání, tak zvíře ztrácí tělesnou hmotnost, konzumuje víc potravy, jsou ovlivněny jeho kognitivní funkce mozku a sníží se diverzita bakterií ve střevech, což správnému trávení neprospívá. V nestrávených výkalech se také nalézá množství vitamínů. Bakterie tlustého střeva totiž dokáží vyprodukovat vitamíny B a K, které by bez opětovného projití výkalů trávicím traktem přišly vniveč. Koprofágie se začíná u králíků objevovat mezi 21. a 25. dnem věku, kdy mladí králíci přestávají přijímat mléko a přecházejí na pevnou složku potravy.
Zdroje:
1. Meredith, A. L., & Prebble, J. L. (2017). Impact of diet on faecal output and caecotroph consumption in rabbits. Journal of Small Animal Practice, 58(3), 139-145.
2. Jenkins, J. R. (1999). Feeding recommendations for the house rabbit. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice, 2(1), 143-151.
3. De Blas, C., & Wisewan, J. (Eds.). (2020). Nutrition of the Rabbit. Cabi.
4. Hirakawa, H. (2001). Coprophagy in leporids and other mammalian herbivores. Mammal Review, 31(1), 61-80.
5. FEDIAF. (2013). Nutritional Guidelines for Feeding Pet Rabbits . European Pet Food
Industry Federation, Brussels, Belgium
Králíci to dokonce dělat musí. V jejich trávicím traktu vznikají 2 typy výkalů - měkké a tvrdé. Ty měkké jsou plné živin, které jejich trávicí soustava nestačila zpracovat, a jelikož by byla škoda jimi plýtvat, tak je třeba, aby prošly střevy ještě jednou. Měkké výkaly králíci vylučují zejména ve dne. V tuto dobu je také konzumují a to tak, že je odebírají přímo z konečníku. Někteří králíci, kteří jsou obézní, mají problémy s klouby nebo dentální obtíže, nemohou koprofágii provádět a tím trpí jejich trávicí trakt. Nejen proto je důležité udržovat králíky stále v dobré kondici. Nesnězené, měkké výkaly se mohou králíkům lepit na srst kolem ocasu nebo ulpívat na podlaze výběhu, což si žádný z chovatelů určitě nepřeje.
Mimo to, že z výkalů získávají nestrávené živiny, udržují tak také svou mikrobiotu. Ta je ve střevech zvířat nepostradatelná a vděčí ji za regulaci mnoha fyziologických procesů, jako například podporu trávení, energetický metabolismus nebo regulaci neuro-endokrinního systému. Obrovskou váhu mají mikroby pro býložravce, jelikož díky nim mohou trávit jinak nestravitelnou vlákninu, ze které získávají většinu potřebné energie a proteiny. Králíci jsou touto zvláštností vybaveni kvůli jejich menšímu tělu, ne tak dokonalému metabolismu a druhu potravy, která není moc bohatá na živiny.
Ve vědeckém výzkumu se prokázalo, že když se koprofágii zabrání, tak zvíře ztrácí tělesnou hmotnost, konzumuje víc potravy, jsou ovlivněny jeho kognitivní funkce mozku a sníží se diverzita bakterií ve střevech, což správnému trávení neprospívá. V nestrávených výkalech se také nalézá množství vitamínů. Bakterie tlustého střeva totiž dokáží vyprodukovat vitamíny B a K, které by bez opětovného projití výkalů trávicím traktem přišly vniveč. Koprofágie se začíná u králíků objevovat mezi 21. a 25. dnem věku, kdy mladí králíci přestávají přijímat mléko a přecházejí na pevnou složku potravy.
Zdroje:
1. Meredith, A. L., & Prebble, J. L. (2017). Impact of diet on faecal output and caecotroph consumption in rabbits. Journal of Small Animal Practice, 58(3), 139-145.
2. Jenkins, J. R. (1999). Feeding recommendations for the house rabbit. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice, 2(1), 143-151.
3. De Blas, C., & Wisewan, J. (Eds.). (2020). Nutrition of the Rabbit. Cabi.
4. Hirakawa, H. (2001). Coprophagy in leporids and other mammalian herbivores. Mammal Review, 31(1), 61-80.
5. FEDIAF. (2013). Nutritional Guidelines for Feeding Pet Rabbits . European Pet Food
Industry Federation, Brussels, Belgium