CZ | EN | DERU

BARFování – jak to vidí zkušená veterinářka MVDr. Zuzana Zápalková

Často se na nás obracíte s dotazy, které se týkají barfování. Vybrali jsme ty nejčastější a zeptali se na názor zkušené veterinářky MVDr. Zuzany Zápalkové, která se kromě barfování věnuje chiropraxi, masážím a homeopatii u zvířat.










Zuzko, je podle Vás barfování vhodné pro všechny psy? Co vše bychom měli vědět, než začneme barfovat?

„Z principu je barfování vhodné pro všechny psy. Není ovšem vhodné pro všechny majitele. Velkým benefitem barfování je možnost individuálně přizpůsobit krmnou dávku potřebám daného zvířete. To je ale zároveň i jeho nevýhoda, jelikož my jako majitelé psů musíme přemýšlet, co je pro našeho mazlíčka vhodné z hlediska jeho zdravotního stavu, kondice a fyzické zátěže. Pokud máme zdravého psa, není barfování složité, komplikace začínají ve chvíli, kdy našeho psa trápí zdravotní problémy. Pak je vhodné se o krmné dávce poradit s vaším veterinářem, případně odborníkem na výživu psů, nebo si danou problematiku nastudovat. Pokud není možné ani jedno, je z hlediska zdraví psa vhodnější vybrat kvalitní granule.“

Jak bychom měli psa nejlépe učit na B.A.R.F.? Kdy je nejvhodnější doba?

„Nejvhodnější je začít barfovat u štěňat. Ovšem ne všichni máme tu možnost, takže u dospělých psů je nejvhodnější doba ve chvíli, kdy se vy jako majitelé rozhodnete a něco si o výživě psů nastudujete. Pokud o barfování uvažujete, je potřeba počítat s delší dobou, kterou strávíte u přípravy krmení každý den. Popřemýšlejte také, jestli máte dost místa v mrazáku na uskladnění masa a zda vám nedělá problém manipulovat se syrovým masem. Na začátku je vždycky dobré si ujasnit, proč chcete s barfováním začít a co od toho očekáváte.“

Může pes ze dne na den přejít z běžných granulí na B.A.R.F.??

„Pokud přecházíte z granulí na barf, obecně se doporučují dvě varianty, jak to udělat. Jednou z možností je rychlý přechod ze dne na den, kdy jeden den dáte psovi poslední dávku granulí a druhý den začnete krmit syrovou potravu. U psů s citlivým zažíváním bych ale tento přechod nevolila, jelikož může způsobit průjem, zvracení, případně jiné trávicí potíže. Druhou, takovou šetrnější variantou je postupný přechod, kdy v průběhu 10-14 dní postupně z krmné dávky ubíráte granule a nahrazujete je syrovou potravou. Tento přechod je pro trávicí trakt psa šetrnější, protože si pomalu zvyká na nový druh potravy.
Jako první maso je vhodné zvolit lehce stravitelné drůbeží (kuřecí, krůtí, kachní) nebo králičí maso. Ze zeleniny je dobré se v prvních dnech vyhnout nadýmavým druhům zeleniny a spíše podávat listovou zeleninu, mrkev, cuketu, z ovoce můžete zařadit jablka, borůvky, maliny, jahody apod. Všechnu zeleninu je dobré mixovat nebo alespoň nastrouhat na co nejdrobnější kousky. Je dobré zeleninu zakápnout kvalitním olejem (lososovým, lněným apod.).“

Jaké jsou nejčastější chyby majitelů psů při barfování?

"Asi nejčastější chybou je, že krmná dávka není dostatečně pestrá, chybí v ní zdroje vitamínů a minerálů. Bohužel jen maso nestačí, i když by mělo tvořit asi 50 % krmné dávky. Někteří majitelé dávají psům do misky kus masa a k tomu těstoviny – to ovšem z mého pohledu není barfování. Správná miska by měla obsahovat maso, zeleninu/ovoce a kosti. Přílohy nezbytně nutné nejsou, ale pro některé psy je doporučujeme (například psi ve vyšší zátěži, psi se zdravotními problémy apod.)."

Jak sestavit vyváženou denní krmnou dávku? Stačí krmit jednou denně?

"Nejprve je potřeba si nastudovat alespoň základy výživy psů, požadavky na základní živiny, vitamíny a minerály. Podle toho pak sestavíte krmnou dávku, která nemusí každý den obsahovat vše, ale z dlouhodobého hlediska (mluvíme v řádech týdnů) by měla být vyvážená co se týče obsahu bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Toto však platí pro zdravého psa. U zvířat se zdravotním problémem je potřeba zohlednit jiné nároky na živiny a krmnou dávku tomu přizpůsobit. Při barfování je výhodou, že psovi v žaludku nebobtnají granule, tudíž se uvádí, že je i nižší riziko torze (přetočení) žaludku. Každopádně u větších psů opravdu doporučuji krmit dvakrát denně – přeplněný žaludek (při krmení jednou denně) totiž bývá k torzi predisponován také."

Jak je to s přidáváním kostí?

"Maso obsahuje nadbytek fosforu, tudíž kosti jsou nezbytné jako přirozený zdroj vápníku. Důležité je myslet na to, že v krmné dávce by měl být poměr vápníku k fosforu ideálně kolem 1,2 - 1,5:1. Nikdy by tento poměr neměl překročit 2:1 a neměl by nikdy klesnout pod 1:1. Kosti by měly v krmné dávce tvořit zhruba 30 %. Na příjem kostí je potřeba psa zvykat, musí si totiž vybudovat tzv. jehlový reflex, který chrání střevní stěnu před propíchnutím úlomkem kosti. Psům nejdříve podáváme měkké kuřecí kosti (kuřecí skelety, kuřecí krky a křídla, později i celá kuřecí stehna apod.). Pokud mají psi problém s kousáním kostí, můžeme je ze začátku podrtit. Postupně psovi dáváme větší kosti, které zvládne. Pozor dávejte na morkové kosti, které se poměrně často zaseknou psovi ve spodní čelisti. Nenechávejte je proto psovi o samotě, ale vždy jen pod dohledem a včas mu je odeberte. Myslete na to, že kosti nejsou nejvhodnější hračkou…"

Čemu bychom se měli při barfování vyvarovat?

"Určitě bych se vyhnula zkrmování masa z divočáka vzhledem k riziku infekce Aujezskyho chorobou. Aujezskyho choroba je onemocnění, jehož původcem je herpesvirus – je odolný i k nízkým teplotám (v chlazeném a mraženém mase může přežívat a být aktivní i 5-7 měsíců). Virem se mohou nakazit téměř všechny druhy savců kromě primátů a člověka, přičemž koně a ptáci se nakazí jen vzácně. U prasat se onemocnění projevuje nervovými a dýchacími příznaky, nejzávažnější průběh pozorujeme u selat. U ostatních vnímavých druhů zvířat (tedy i u psů) pozorujeme nervové příznaky s typickým nesnesitelným svěděním. Onemocnění je smrtelné pro všechny druhy vnímavých zvířat kromě prasete (jak divokého, tak domácího).
Dále je vhodné se vyhnout krmení hroznového vína a rozinek (ty mohou u některých psů způsobit selhání ledvin), avokáda (nejčastěji guatemalské druhy obsahují persin, který způsobuje poškození srdeční svaloviny a otrava může vést až k úhynu zvířete), čokolády (obsahuje kofein a teobromin, které způsobují poruchy srdečního rytmu), česneku a cibule (mohou způsobit rozpad červených krvinek). Příliš vhodné není ani exotické ovoce a kůra z plodů, které jsou chemicky ošetřované. Z ořechů jsou nebezpečné makadamové ořechy, které způsobují otravu projevující se zvracením, slabostí, poruchami koordinace, třesy a vysokou teplotou, někdy i otoky kloubů a bolestí svalů."

Může mít pes alergii na maso? Jak se to projevuje?

"Alergie je reakce imunitního systému na bílkovinu, u potravní alergie jde o bílkovinu z krmiva, ať už rostlinnou, nebo živočišnou. Alergie se projevuje nejčastěji svěděním, škrábáním, vypadáváním srsti, záněty v uších, ale i zvracením, průjmem, plynatostí až zánětem střev. V dnešní době jsou populární krevní testy, které by měly odhalit problematické složky potravy. Nicméně tyto testy nejsou vždy spolehlivé, proto je nejjistější diagnostikou eliminační dieta. Ta spočívá v tom, že na několik týdnů (minimálně 6-8) zařadíte zdroj masa, který jste psovi ještě nikdy nedávali – je doporučováno jehněčí (pokud jste s ním psa ještě nekrmili), zvěřina, králičí, koňské, klokaní nebo pštrosí maso. K tomu přidáte jeden netypický zdroj sacharidů – nejčastěji brambory, pohanka, proso aj. Během této doby byste měli pozorovat ústup příznaků alergie. Pak následuje tzv. provokační dieta, kdy psovi do jídelníčku znovu zařadíte jeden druh masa a přílohy a pozorujete, zda se příznaky alergie objeví znovu nebo nikoli. Takhle si můžete otestovat, které druhy masa, zeleniny, ovoce a příloh psovi nedělají potíže a které můžete bez obav krmit. Musíte ovšem myslet na to, že potravinová alergie je neléčitelná. V případě vhodně zvolené krmné dávky ale i tak můžete psovi dopřát zdravý a spokojený život."

Je nutné přidávat při barfování i speciální doplňky stravy?

"Zde hodně záleží, jestli má pes vyváženou krmnou dávku. Pokud z nějakého důvodu nedáváte ovoce, zeleninu a kosti, musíte psovi doplňovat potřebné vitamíny a minerály. V tomto případě je přidávání nějakého vitamíno-minerálního doplňku potřebné. U starších psů je benefitem podávání látek na podporu kloubů (SYSADOA, známější pod označením chondroprotektiva) – glukosamin, chondroitin, hyaluronát sodný, případně i MSM, kolagen, Boswellia, harpagofyt apod."

V čem spatřujete benefity doplňkového krmiva Barf Balancer? Máte s ním osobní zkušenost?

"Výhodou doplňku Barf Balancer je doplnění potřebných živin, například pokud vám pes odmítá zeleninu a ovoce a nechcete dávat kosti. Spousta veterinářů je odpůrce krmení kostí. Na jednu stranu se nedivím, protože jim na operačním sále končí spousta psů s ucpanými střevy plnými kostí. Na druhou stranu to vzniká hlavně vinou neinformovaných a nevzdělaných majitelů, kteří svým psům, nenavyklým na krmení kostí, dávají tvrdé vepřové nebo hovězí kosti, v těch horších případech vařené. Pokud se tedy bojíte kosti krmit, je vhodnější sáhnout po nějakém doplňku. V tomto krmivu pak najdeme i řadu surovin, které mají pozitivní vliv na trávení i celkové prospívání psa – zmíním například kelpu (ta je vynikajícím zdrojem dobře využitelných minerálů a stopových prvků), krill (cenný zdroj nenasycených mastných kyselin) nebo kurkumu, která má antioxidační účinky, ale také chrání játra, reguluje metabolismus a zlepšuje trávení.
Barf Balancer jsem vyzkoušela u mých dvou psů. Moje fena je odpůrcem čerstvé zeleniny, kterou je schopná z masa důkladně vyseparovat. Tyto granule však voní po lososovém oleji, takže jí chutnají a v misce pak nezůstane ani granulka. V zimě, když je zelenina drahá, přidávám k masu tyto granule. V létě pak pro psy využívám čerstvou zeleninu z vlastní zahrádky."


Zuzce tímto děkujeme za rozhovor.

Tým NUTRIN




Zboží bylo přidáno do košíku




 Pokračovat v nákupu

Dokončit objednávku 

Máte dotaz k tomuto zboží?
Napište nám:





 Odeslat

Zavřít