Víte, co vše potřebuje pes krmený barfem pro správné fungování svého těla?
Patříte k těm, kteří mají obsah misky svého psa rádi pod kontrolou? Ale jste si skutečně jistí, že mu v ní nic neschází?
V dnešním článku se zaměříme na to, co vše potřebuje pes krmený barfem pro správné fungování svého těla. Kromě vody a kyslíku, to jsou zdroje energie a základní stavební látky (bílkoviny, sacharidy, tuky), minerály a vitamíny.
Energii pes získává ze tří typů makroživin: sacharidů, bílkovin a tuků. Ze všech těchto živin musí tělo získat ATP (adenosintrifosfát), který v těle slouží jako nosič energie.
Vyvážená krmná dávka by měla psovi poskytnout asi 30 % energie z bílkovin, kolem 60 % z tuků a přibližně 10 % ze sacharidů.
Bílkoviny v krmivu jsou zdrojem dusíku a aminokyselin. Bílkoviny jsou nejen základní stavební složky orgánů a tkání, ale jsou to také hormony, enzymy a protilátky. Poskytují tělu potřebné aminokyseliny, zejména ty esenciální, které si tělo psa neumí syntetizovat v dostatečném množství. Mezi esenciální aminokyseliny patří mimo jiné arginin, který je pro člověka neesenciální aminokyselinou. U psů (ale i u koček) je důležitý zejména v procesu detoxikace a odstraňování dusíkatých zplodin metabolismu, např. amoniaku. Jeho deficit se projevuje krátce po příjmu krmiva nedostatkového na arginin – pozorujeme například zvracení, poruchy koordinace pohybu, hyperaktivita, záškuby svalů. Většina bílkovinných krmiv obsahuje dostatek argininu, pozor je potřeba dávat u krmiv určených pro jiný druh zvířat nebo u náhražek mléka.
Zdroje bílkovin: maso, masové a masokostní moučky, vnitřnosti, vejce, ryby.
Živočišné proteiny mají pro psy kompletní profil aminokyselin, zatímco v bílkovinách rostlinného původu mohou některé aminokyseliny chybět. V rostlinných zdrojích bílkovin také bývají obsaženy antinutriční látky, které snižují využitelnost živin. Maso je tedy pro psy zdrojem plnohodnotných bílkovin, obsahuje také některé vitamíny, minerály a stopové prvky.
Hovězí maso obsahuje 20 až 23 % bílkovin a jen 3 - 6 % tuku. Je dobrým zdrojem železa a esenciálních aminokyselin. Telecí maso má o něco nižší obsah bílkovin (kolem 20 %). Oba druhy masa jsou vhodnou součástí dietních jídelníčků a lze je podávat i malým štěňatům nebo psům v rekonvalescenci, stejně jako psům v zátěži.
Vepřové maso má menší obsah bílkovin než hovězí maso, a to kolem 15 - 18 %. Je také mnohem tučnější – obsah tuku se pohybuje kolem 20 - 50 %. U citlivějších zvířat může tedy způsobit průjem. Díky vyššímu množství tuku je vhodné pro pracující psy, pro psy žijící i v zimě venku nebo pro hůře krmitelná zvířata, která potřebují přibrat.
Kuřecí a krůtí maso je považováno za velmi dobře stravitelné, obsah bílkovin se pohybuje kolem 20 - 22 % a obsah tuku je velmi nízký (jen asi 3 %). Z tohoto důvodu je vhodné pro psy v rekonvalescenci, pro malá štěňata a jako součást dietních krmiv.
Králičí maso je také dobře stravitelné, s obsahem bílkovin kolem 18 % a obsahem tuku okolo 6 % je vhodné pro všechny kategorie psů, včetně malých štěňat.
Rybí maso obsahuje v průměru 17 - 20 % bílkovin, obsah tuku se liší podle druhu ryby – může se pohybovat od 2 do 25 %. Rybí maso je bohaté na minerály, vitamíny a esenciální mastné kyseliny. Některé ryby (např. kapr, sumeček, karas a další, zejména sladkovodní druhy) obsahují enzym thiaminázu, který narušuje vstřebávání vitamínu B1 (thiamin). Proto se nedoporučuje podávat tyto ryby příliš často. Naopak například treska, štika, pstruh nebo losos thiaminázu neobsahují. Tučné druhy ryb (např. losos) jsou cenným zdrojem vitamínu D a také omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Zvěřina – tedy maso srnčí, dančí, maso divokých zajíců, králíků aj. obsahuje jen 3 % tuku a kolem 20 % bílkovin. Je velmi výživné a obsahuje vyšší množství minerálů a vitamínů sk. B než maso hospodářských zvířat. U zvěřiny je potřeba se zaměřit na původ masa, hlavně z důvodu vyššího rizika přítomnosti parazitů. Dáváme tedy přednost masu, které prošlo veterinární kontrolou. Maso divokých prasat ke krmení psů nedoporučuji, vzhledem k riziku infekce Aujezskyho chorobou.
Tuky jsou důležité pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích a také poskytují důležité mastné kyseliny, které slouží jako prekurzory pro syntézu mediátorů zánětu a jsou součástí buněčné membrány. Mimo to slouží tuky jako zdroj energie – poskytují až 2,5krát více energie, než proteiny a sacharidy. Tělo je navíc schopno si ukládat tuk přímo z krmiva – ten pak poskytuje o 10 - 15 % více energie než tuk, který vzniká z nadbytku sacharidů v krmivu.
Zdroje tuků: živočišné tuky a oleje (vepřový, hovězí, drůbeží, lososový), rostlinné oleje (slunečnicový, lněný, ostropestřecový atd.).
Oleje jsou v krmné dávce cenným zdrojem esenciálních mastných kyselin, obsahují ale i řadu vitamínů, minerálů a stopových prvků. V jídelníčku psů se uplatní jak rostlinné oleje (ideálně ty za studena lisované), tak živočišné tuky.
Z živočišných zdrojů je nejvhodnější rybí olej díky vyššímu obsahu omega-3 mastných kyselin EPA a DHA, ale také vitamínu D a A. Nejčastěji se setkáme s lososovým olejem, lze ale také podávat olej ze sledě nebo ze sardinek. Z rostlinných olejů lze použít slunečnicový, olivový, dýňový, lněný, ale i pupalkový nebo brutnákový olej. Nejběžněji se setkáme s použitím slunečnicového, olivového nebo lněného oleje.
Sacharidy nejsou pro psy esenciální živinou, nicméně jsou zdrojem energie, kterou tělo potřebuje. Navíc jsou sacharidová krmiva většinou i zdrojem vlákniny, která má pozitivní vliv na funkci trávicího traktu.
Jednoduché sacharidy a škroby jsou pro tělo zdrojem glukózy a energie, v průběhu metabolických procesů vzniká i teplo. V případě nadbytku sacharidů a škrobů v krmné dávce jsou uloženy ve formě glykogenu nebo přeměněny na tuk.
Zdroje sacharidů a vlákniny: obiloviny, brambory, batáty, pohanka, amarant, dýně, tapioka, luštěniny, ovoce, zelenina.
Obiloviny nejsou pro psy nezbytnou součástí jídelníčku. Omezit je v krmné dávce se doporučuje u psů s nadváhou, alergií nebo u zvířat trpící plynatostí a nadýmáním. Rýži nebo kroupy pak podáváme psům v rekonvalescenci, protože uklidňují zažívání. U psů v zátěži pak volíme například vločky nebo těstoviny pro obsah sacharidů.
I psům s alergií lze podávat pohanku – ta je označována jako pseudoobilovina a je přirozeně bezlepková. Obsahuje řadu vitamínů a minerálů, vlákninu a také cholin (podporuje funkci jater) a rutin (posiluje cévy a podporuje krevní oběh).
Zeleninu je vhodné před krmením spařit nebo ji syrovou nastrouhat nebo rozmixovat, nebo přemrazit (zvýší se tak její stravitelnost – psi mají problém strávit nenarušenou celulózu). Největší podíl by měla tvořit zelenina listová (různé druhy salátů, rukola, polníček, čínské zelí, špenát, listy pampelišky, řeřicha, petrželová, celerová nebo mrkvová nať, kopřivy atd.). Z ostatních druhů zeleniny jsou vhodné mrkev, petržel, červená řepa, rajčata, okurky, brokolice, květák, cuketa, a další. V menším množství můžeme podávat i ovoce – jablka, hrušky, kiwi, borůvky, maliny, ostružiny, jahody, banány, brusinky, a další. Nevhodné až toxické jsou hroznové víno a rozinky (ve vyšším množství může způsobit selhání ledvin), avokádo (některé druhy obsahují toxickou látku persin, který poškozuje srdce) a cibule (některé obsahové látky poškozují červené krvinky a způsobují anémii).
V příštím článku se dozvíte, jaké by mělo být vyvážené množství minerálů, vitamínů a stopových prvků.
Sestavení krmné dávky tak, aby obsahovala veškeré potřebné živiny, není vždy úplně jednoduché. Proto jsme vyvinuli speciálně za účelem dosažení vyvážené stravy Vašeho psa při barfování neboli metodě krmení psů syrovou potravou (syrové maso, vnitřnosti, kosti, ovoce, zelenina, oleje, byliny atd.) doplňkové krmivo Barf Balancer, díky kterému dostane pes společně s masem vyváženou denní krmnou dávku. Ve složení najdete nejen vitamíno-minerální premix, ale také např. pohanku, mletý mořský zooplankton, byliny na podporu trávení, kelpu a spirulinu, chia semínka, ovoce, zeleninu a lněné semínko.
Benefitem nebude pouze spokojený a prosperující pes, ale i Váš ušetřený čas a jistota, že Váš pes dostane to nejlepší.
Respektujeme výživu psa jako masožravce.
Více na www.nutrin.cz/canine/.
V dnešním článku se zaměříme na to, co vše potřebuje pes krmený barfem pro správné fungování svého těla. Kromě vody a kyslíku, to jsou zdroje energie a základní stavební látky (bílkoviny, sacharidy, tuky), minerály a vitamíny.
Energii pes získává ze tří typů makroživin: sacharidů, bílkovin a tuků. Ze všech těchto živin musí tělo získat ATP (adenosintrifosfát), který v těle slouží jako nosič energie.
Vyvážená krmná dávka by měla psovi poskytnout asi 30 % energie z bílkovin, kolem 60 % z tuků a přibližně 10 % ze sacharidů.
Bílkoviny v krmivu jsou zdrojem dusíku a aminokyselin. Bílkoviny jsou nejen základní stavební složky orgánů a tkání, ale jsou to také hormony, enzymy a protilátky. Poskytují tělu potřebné aminokyseliny, zejména ty esenciální, které si tělo psa neumí syntetizovat v dostatečném množství. Mezi esenciální aminokyseliny patří mimo jiné arginin, který je pro člověka neesenciální aminokyselinou. U psů (ale i u koček) je důležitý zejména v procesu detoxikace a odstraňování dusíkatých zplodin metabolismu, např. amoniaku. Jeho deficit se projevuje krátce po příjmu krmiva nedostatkového na arginin – pozorujeme například zvracení, poruchy koordinace pohybu, hyperaktivita, záškuby svalů. Většina bílkovinných krmiv obsahuje dostatek argininu, pozor je potřeba dávat u krmiv určených pro jiný druh zvířat nebo u náhražek mléka.
Zdroje bílkovin: maso, masové a masokostní moučky, vnitřnosti, vejce, ryby.
Živočišné proteiny mají pro psy kompletní profil aminokyselin, zatímco v bílkovinách rostlinného původu mohou některé aminokyseliny chybět. V rostlinných zdrojích bílkovin také bývají obsaženy antinutriční látky, které snižují využitelnost živin. Maso je tedy pro psy zdrojem plnohodnotných bílkovin, obsahuje také některé vitamíny, minerály a stopové prvky.
Hovězí maso obsahuje 20 až 23 % bílkovin a jen 3 - 6 % tuku. Je dobrým zdrojem železa a esenciálních aminokyselin. Telecí maso má o něco nižší obsah bílkovin (kolem 20 %). Oba druhy masa jsou vhodnou součástí dietních jídelníčků a lze je podávat i malým štěňatům nebo psům v rekonvalescenci, stejně jako psům v zátěži.
Vepřové maso má menší obsah bílkovin než hovězí maso, a to kolem 15 - 18 %. Je také mnohem tučnější – obsah tuku se pohybuje kolem 20 - 50 %. U citlivějších zvířat může tedy způsobit průjem. Díky vyššímu množství tuku je vhodné pro pracující psy, pro psy žijící i v zimě venku nebo pro hůře krmitelná zvířata, která potřebují přibrat.
Kuřecí a krůtí maso je považováno za velmi dobře stravitelné, obsah bílkovin se pohybuje kolem 20 - 22 % a obsah tuku je velmi nízký (jen asi 3 %). Z tohoto důvodu je vhodné pro psy v rekonvalescenci, pro malá štěňata a jako součást dietních krmiv.
Králičí maso je také dobře stravitelné, s obsahem bílkovin kolem 18 % a obsahem tuku okolo 6 % je vhodné pro všechny kategorie psů, včetně malých štěňat.
Rybí maso obsahuje v průměru 17 - 20 % bílkovin, obsah tuku se liší podle druhu ryby – může se pohybovat od 2 do 25 %. Rybí maso je bohaté na minerály, vitamíny a esenciální mastné kyseliny. Některé ryby (např. kapr, sumeček, karas a další, zejména sladkovodní druhy) obsahují enzym thiaminázu, který narušuje vstřebávání vitamínu B1 (thiamin). Proto se nedoporučuje podávat tyto ryby příliš často. Naopak například treska, štika, pstruh nebo losos thiaminázu neobsahují. Tučné druhy ryb (např. losos) jsou cenným zdrojem vitamínu D a také omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Zvěřina – tedy maso srnčí, dančí, maso divokých zajíců, králíků aj. obsahuje jen 3 % tuku a kolem 20 % bílkovin. Je velmi výživné a obsahuje vyšší množství minerálů a vitamínů sk. B než maso hospodářských zvířat. U zvěřiny je potřeba se zaměřit na původ masa, hlavně z důvodu vyššího rizika přítomnosti parazitů. Dáváme tedy přednost masu, které prošlo veterinární kontrolou. Maso divokých prasat ke krmení psů nedoporučuji, vzhledem k riziku infekce Aujezskyho chorobou.
Tuky jsou důležité pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích a také poskytují důležité mastné kyseliny, které slouží jako prekurzory pro syntézu mediátorů zánětu a jsou součástí buněčné membrány. Mimo to slouží tuky jako zdroj energie – poskytují až 2,5krát více energie, než proteiny a sacharidy. Tělo je navíc schopno si ukládat tuk přímo z krmiva – ten pak poskytuje o 10 - 15 % více energie než tuk, který vzniká z nadbytku sacharidů v krmivu.
Zdroje tuků: živočišné tuky a oleje (vepřový, hovězí, drůbeží, lososový), rostlinné oleje (slunečnicový, lněný, ostropestřecový atd.).
Oleje jsou v krmné dávce cenným zdrojem esenciálních mastných kyselin, obsahují ale i řadu vitamínů, minerálů a stopových prvků. V jídelníčku psů se uplatní jak rostlinné oleje (ideálně ty za studena lisované), tak živočišné tuky.
Z živočišných zdrojů je nejvhodnější rybí olej díky vyššímu obsahu omega-3 mastných kyselin EPA a DHA, ale také vitamínu D a A. Nejčastěji se setkáme s lososovým olejem, lze ale také podávat olej ze sledě nebo ze sardinek. Z rostlinných olejů lze použít slunečnicový, olivový, dýňový, lněný, ale i pupalkový nebo brutnákový olej. Nejběžněji se setkáme s použitím slunečnicového, olivového nebo lněného oleje.
Sacharidy nejsou pro psy esenciální živinou, nicméně jsou zdrojem energie, kterou tělo potřebuje. Navíc jsou sacharidová krmiva většinou i zdrojem vlákniny, která má pozitivní vliv na funkci trávicího traktu.
Jednoduché sacharidy a škroby jsou pro tělo zdrojem glukózy a energie, v průběhu metabolických procesů vzniká i teplo. V případě nadbytku sacharidů a škrobů v krmné dávce jsou uloženy ve formě glykogenu nebo přeměněny na tuk.
Zdroje sacharidů a vlákniny: obiloviny, brambory, batáty, pohanka, amarant, dýně, tapioka, luštěniny, ovoce, zelenina.
Obiloviny nejsou pro psy nezbytnou součástí jídelníčku. Omezit je v krmné dávce se doporučuje u psů s nadváhou, alergií nebo u zvířat trpící plynatostí a nadýmáním. Rýži nebo kroupy pak podáváme psům v rekonvalescenci, protože uklidňují zažívání. U psů v zátěži pak volíme například vločky nebo těstoviny pro obsah sacharidů.
I psům s alergií lze podávat pohanku – ta je označována jako pseudoobilovina a je přirozeně bezlepková. Obsahuje řadu vitamínů a minerálů, vlákninu a také cholin (podporuje funkci jater) a rutin (posiluje cévy a podporuje krevní oběh).
Zeleninu je vhodné před krmením spařit nebo ji syrovou nastrouhat nebo rozmixovat, nebo přemrazit (zvýší se tak její stravitelnost – psi mají problém strávit nenarušenou celulózu). Největší podíl by měla tvořit zelenina listová (různé druhy salátů, rukola, polníček, čínské zelí, špenát, listy pampelišky, řeřicha, petrželová, celerová nebo mrkvová nať, kopřivy atd.). Z ostatních druhů zeleniny jsou vhodné mrkev, petržel, červená řepa, rajčata, okurky, brokolice, květák, cuketa, a další. V menším množství můžeme podávat i ovoce – jablka, hrušky, kiwi, borůvky, maliny, ostružiny, jahody, banány, brusinky, a další. Nevhodné až toxické jsou hroznové víno a rozinky (ve vyšším množství může způsobit selhání ledvin), avokádo (některé druhy obsahují toxickou látku persin, který poškozuje srdce) a cibule (některé obsahové látky poškozují červené krvinky a způsobují anémii).
V příštím článku se dozvíte, jaké by mělo být vyvážené množství minerálů, vitamínů a stopových prvků.
Sestavení krmné dávky tak, aby obsahovala veškeré potřebné živiny, není vždy úplně jednoduché. Proto jsme vyvinuli speciálně za účelem dosažení vyvážené stravy Vašeho psa při barfování neboli metodě krmení psů syrovou potravou (syrové maso, vnitřnosti, kosti, ovoce, zelenina, oleje, byliny atd.) doplňkové krmivo Barf Balancer, díky kterému dostane pes společně s masem vyváženou denní krmnou dávku. Ve složení najdete nejen vitamíno-minerální premix, ale také např. pohanku, mletý mořský zooplankton, byliny na podporu trávení, kelpu a spirulinu, chia semínka, ovoce, zeleninu a lněné semínko.
Benefitem nebude pouze spokojený a prosperující pes, ale i Váš ušetřený čas a jistota, že Váš pes dostane to nejlepší.
Respektujeme výživu psa jako masožravce.
Více na www.nutrin.cz/canine/.