Palmový olej
Palmový olej je rostlinný olej, který se získává z plodů palmy olejné. Na světovém významu nabyl až v několika posledních dekádách, kdy jeho světová produkce mimořádně stoupla. Například v roce 1990 byla celosvětová produkce palmového oleje 11,6 milionů tun a v roce 2020 už to bylo 76 milionů tun. Z jedné rostliny je možné za rok sklidit zhruba 40 kilogramů plodů. Tyto plody se pak odvážejí k dalšímu zpracování (sterilizace, extrakce, filtrace). Plody obsahují asi 50 % oleje, takže jeden strom je schopný za rok vyprodukovat přibližně 20 litrů oleje. Když se toto množství přepočítá na využitou plochu a porovná s řepkovým olejem, tak palma vyprodukuje 5x tolik. Ve stejném srovnání se slunečnicí je to dokonce 6x tolik, ve prospěch palmy.
Olej se stal oblíbeným v mnoha odvětvích průmyslu hlavně kvůli jeho fyzikálním vlastnostem. V potravinářství je využíván například ve směsných tucích, sušenkách nebo čokoládových polevách. Z jeho vlastností je pro potravinářství důležité především že taje až při 25°C, takže při pokojové teplotě si udrží pevné skupenství. Naopak při vyšších teplotách se nepřepaluje, takže se dá dobře použít ke smažení a má lepší zastoupení mastných kyselin. Nepodléhá tak snadno oxidaci, takže prodlužuje výrobkům trvanlivost. Využití našel také u kosmetických výrobků jako jsou řasenky, mýdla nebo krémy a dále při výrobě maziv, biopaliv nebo krmiv.
Palma olejná pochází ze západní Afriky, odkud byla člověkem rozšířena do oblastí tropů kolem rovníku po celém světě. Je to rostlina velmi náročná na vodu a tudíž se ji dobře daří ve vlhkých oblastech s vysokým úhrnem srážek, například v tropickém deštném lese. Přirozené jsou pro ni teploty zhruba 24–30°C. Dokáže dorůst do výšky i 20 metrů a je potom obtížné ze vzrostlé palmy plody sklízet. Než palma začne vůbec plodit, trvá to nejméně 2 roky, a i poté jsou výnosy velmi malé. Vrchol produkce přichází až s 8 rokem a přetrvává asi 6-7 let. Největší plantáže na světě můžeme najít v Indonésii a Malajsii, odkud se vyváží celosvětově nejvíce palmového oleje.
Zatím se palmový olej zdá jako dobrá, flexibilní surovina k výrobě skoro čehokoliv. Jenže.
Na ohromnou poptávku zpracovatelů musela reagovat také produkce v tropech. Aby se nasytil hlad po palmovém oleji, nešlo to udělat jinak než ji začít pěstovat v monokulturách, tak jak to známe například u řepky tady u nás. Nejvíce takovýchto monokultur vznikalo právě v Indonésii, kde musel palmám ustoupit tropický deštný les i se všemi jeho obyvateli. Pro představu, v roce 1990 se palma olejná pěstovala v Indonésii na rozloze 673 tisíc hektarů a do roku 2021 se toto číslo zvětšilo na 15 milionů hektarů, což odpovídá skoro dvojnásobku rozlohy České republiky. K vytváření tak ohromných ploch na výsadbu palem byl mimo jiné využíván oheň. Ten celkem bez námahy dokázal sežehnout velká území, kde zůstalo jen hladké spáleniště vhodné pro výsadbu. Při tom se do ovzduší uvolňuje obrovské množství emisí a bohužel před požárem nestihnout utéct všechna zvířata. Další věc je ztráta druhové rozmanitosti. Na monokulturní plantáži dokáže přežít pouhých 15 % živočišných druhů, které předtím na tom samém místě žili v deštném lese. Nejznámější dopad odlesňování je významný úbytek populace orangutanů.
V posledních letech se naštěstí rozšiřování plantáží zpomaluje a to díky tlaku společnosti.
Kvůli velkým negativním dopadům pěstování palem olejných se společnost Nutrin již dlouhodobě distancuje od používání palmového oleje při výrobě svých produktů.
Autor článku: Ing. Michal Čáp
Zdroje:
Sheil, D., Casson, A., Meijaard, E., Van Noordwijk, M., Gaskell, J., Sunderland-Groves, J., ... & Kanninen, M. (2009). The impacts and opportunities of oil palm in Southeast Asia: What do we know and what do we need to know? (Vol. 51, pp. 1-19). Bogor, Indonesia: Center for International Forestry Research.
Fitzherbert, E. B., Struebig, M. J., Morel, A., Danielsen, F., Brühl, C. A., Donald, P. F., & Phalan, B. (2008). How will oil palm expansion affect biodiversity?. Trends in ecology & evolution, 23(10), 538-545.
Petrenko, C., Paltseva, J., & Searle, S. (2016). Ecological impacts of palm oil expansion in Indonesia. Washington (US): International Council on Clean Transportation, 1-21.
Basiron, Y., & Weng, C. K. (2004). The oil palm and its sustainability. Journal of Oil Palm Research, 16(1).
Putri, E. I. K., Dharmawan, A. H., Hospes, O., Yulian, B. E., Amalia, R., Mardiyaningsih, D. I., ... & Suradiredja, D. Y. (2022). The oil palm governance: challenges of sustainability policy in Indonesia. Sustainability, 14(3), 1820.
Olej se stal oblíbeným v mnoha odvětvích průmyslu hlavně kvůli jeho fyzikálním vlastnostem. V potravinářství je využíván například ve směsných tucích, sušenkách nebo čokoládových polevách. Z jeho vlastností je pro potravinářství důležité především že taje až při 25°C, takže při pokojové teplotě si udrží pevné skupenství. Naopak při vyšších teplotách se nepřepaluje, takže se dá dobře použít ke smažení a má lepší zastoupení mastných kyselin. Nepodléhá tak snadno oxidaci, takže prodlužuje výrobkům trvanlivost. Využití našel také u kosmetických výrobků jako jsou řasenky, mýdla nebo krémy a dále při výrobě maziv, biopaliv nebo krmiv.
Palma olejná pochází ze západní Afriky, odkud byla člověkem rozšířena do oblastí tropů kolem rovníku po celém světě. Je to rostlina velmi náročná na vodu a tudíž se ji dobře daří ve vlhkých oblastech s vysokým úhrnem srážek, například v tropickém deštném lese. Přirozené jsou pro ni teploty zhruba 24–30°C. Dokáže dorůst do výšky i 20 metrů a je potom obtížné ze vzrostlé palmy plody sklízet. Než palma začne vůbec plodit, trvá to nejméně 2 roky, a i poté jsou výnosy velmi malé. Vrchol produkce přichází až s 8 rokem a přetrvává asi 6-7 let. Největší plantáže na světě můžeme najít v Indonésii a Malajsii, odkud se vyváží celosvětově nejvíce palmového oleje.
Zatím se palmový olej zdá jako dobrá, flexibilní surovina k výrobě skoro čehokoliv. Jenže.
Na ohromnou poptávku zpracovatelů musela reagovat také produkce v tropech. Aby se nasytil hlad po palmovém oleji, nešlo to udělat jinak než ji začít pěstovat v monokulturách, tak jak to známe například u řepky tady u nás. Nejvíce takovýchto monokultur vznikalo právě v Indonésii, kde musel palmám ustoupit tropický deštný les i se všemi jeho obyvateli. Pro představu, v roce 1990 se palma olejná pěstovala v Indonésii na rozloze 673 tisíc hektarů a do roku 2021 se toto číslo zvětšilo na 15 milionů hektarů, což odpovídá skoro dvojnásobku rozlohy České republiky. K vytváření tak ohromných ploch na výsadbu palem byl mimo jiné využíván oheň. Ten celkem bez námahy dokázal sežehnout velká území, kde zůstalo jen hladké spáleniště vhodné pro výsadbu. Při tom se do ovzduší uvolňuje obrovské množství emisí a bohužel před požárem nestihnout utéct všechna zvířata. Další věc je ztráta druhové rozmanitosti. Na monokulturní plantáži dokáže přežít pouhých 15 % živočišných druhů, které předtím na tom samém místě žili v deštném lese. Nejznámější dopad odlesňování je významný úbytek populace orangutanů.
V posledních letech se naštěstí rozšiřování plantáží zpomaluje a to díky tlaku společnosti.
Kvůli velkým negativním dopadům pěstování palem olejných se společnost Nutrin již dlouhodobě distancuje od používání palmového oleje při výrobě svých produktů.
Autor článku: Ing. Michal Čáp
Zdroje:
Sheil, D., Casson, A., Meijaard, E., Van Noordwijk, M., Gaskell, J., Sunderland-Groves, J., ... & Kanninen, M. (2009). The impacts and opportunities of oil palm in Southeast Asia: What do we know and what do we need to know? (Vol. 51, pp. 1-19). Bogor, Indonesia: Center for International Forestry Research.
Fitzherbert, E. B., Struebig, M. J., Morel, A., Danielsen, F., Brühl, C. A., Donald, P. F., & Phalan, B. (2008). How will oil palm expansion affect biodiversity?. Trends in ecology & evolution, 23(10), 538-545.
Petrenko, C., Paltseva, J., & Searle, S. (2016). Ecological impacts of palm oil expansion in Indonesia. Washington (US): International Council on Clean Transportation, 1-21.
Basiron, Y., & Weng, C. K. (2004). The oil palm and its sustainability. Journal of Oil Palm Research, 16(1).
Putri, E. I. K., Dharmawan, A. H., Hospes, O., Yulian, B. E., Amalia, R., Mardiyaningsih, D. I., ... & Suradiredja, D. Y. (2022). The oil palm governance: challenges of sustainability policy in Indonesia. Sustainability, 14(3), 1820.