Meteorologické jaro začíná 1. března a končí 31. května. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností zpravidla 20. března a končí letním slunovratem 21. června.

Všichni jsme se těšili na první jarní sluníčko, rozkvétající sněženky nebo krokusy a zelenající se trávu. Příroda se probouzí ze zimního spánku, všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií.
Ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť a savci jsou již většinou březí a připravují se na porod a odchov svých mláďat.

V tuto dobu se rádi procházíme přírodou, mimo přeplněná města, nasáváme vůni jara a užíváme si právě probouzející se přírodu. Na takové procházce však můžete často narazit na nově narozená mláďata, ať už to jsou mladí zajíčci, srnčata, veverčata, mladá ptáčata a další.

Díky naší spolupráci se záchrannou stanicí Jaro Jaroměř, bychom Vám chtěli dát pár cenných rad odborníků, jak se v takové situaci chovat.

Srnčata

Na srnčata můžete nejčastěji narazit v druhé polovině jara, jak se osaměle choulí v trávě nedaleko lesa. Ačkoliv ve vás může jejich bezbrannost vyvolat pocit, že jsou opuštěná, není tomu tak. Pouze trpělivě čekají na příchod své matky, která za nimi pravidelně chodí, ale nezdržuje se s nimi, aby zbytečně nepřilákala predátory. Jedním z takových lovců se jednoduše může stát i váš psí kamarád, protože i pro dobře vycvičené psy, kteří jinak o srnky nejeví zájem, je mládě jednoduchou kořistí. Buďte v tomto období opatrní a pokud do lesa vyrazíte společně se svým čtyřnohým kamarádem, mějte ho v takovém prostředí na vodítku.
Co tedy dělat, pokud na srnčí mládě narazíte? Je důležité, abyste na mládě nesahali. Jeho maminka by z něj při další návštěvě cítila váš pach a nemusela by jej již přijmout a v tu chvíli by se opravdu mohlo stát osamoceným. Nechte tak srnče v klidu vyčkávat v trávě a vyhněte se mu co největším obloukem.
Mládě, které by potřebovalo opravdu vaši pomoc, poznáte podle zřetelných zranění nebo případného pobíhání, následování člověka a pískání. V takovém případě nejdříve kontaktujte nejbližší záchranou stanici a poraďte se s nimi o následném postupu.

Zajíčata

Dalšími častými pacienty záchranných stanic jsou zajíčata. Ta jsou z přírody často odnášena s tou samou mylnou domněnkou jako srnčata, kdy je lidé kvůli neznalosti považují za opuštěná.
Jelikož se dnešní zajíci velice dobře přizpůsobili i městskému životu, můžete tak na ně narazit i na místech jako jsou sídliště, hřiště, zelené ostrůvky u parkovišť nákupních center nebo u výrobních hal a skladů.
Pokud opět zajíček nepíská nebo zmateně nepobíhá, není důvod ho zachraňovat, a tak ho necháme v klidu vyčkávat na návrat jeho matky, která se o něj postará.

Ptáčata

Na poskakující ptačí mláďata, která se učí létat, můžete narazit v přírodě i ve městech. Často jsou totiž v době, kdy opouštějí hnízda, neschopná letu a mohou působit bezradně. Jejich matka však opět bývá nablízku, aby zajistila potravu, a jim tak stačí přečkat posledních pár dní do úplného osamostatnění.
U takto poskakujících mláďat ptáků je zásah potřeba jen tehdy, jsou-li nalezena na frekventované silnici či jiném nebezpečném místě. Pomoc je však jednoduchá! Mládě stačí poponést tam, kde už nehrozí nebezpečí přejetí či zašlápnutí. Ideální je vyvýšené místo, například stříška dřevníku, altánu (platí, pokud není střech rozpálená sluncem), blízký keř či strom.
Do rukou odborníků tak patří ptáčata, která jsou viditelně zraněná, vyčerpaná nebo holátka, která není možné vrátit zpět do hnízda.
Pozor! Výše uvedený postup neplatí pro rorýse! Mláďata vypadlá z hnízda rodiče na zemi nekrmí, a jsou proto odsouzená k smrti. Pokud tato mláďata najdete, ihned volejte na nejbližší záchrannou stanici.

Veverčata

Pokud se jedná o nalezená veverčátka, tak ta se bez pomoci odborníků neobejdou. Mláďata se mimo doupě dostanou v případě, že spadnou na zem při nepříznivých povětrnostních podmínkách, nebo tehdy, když je matka přenáší z jednoho doupěte do druhého (např. jako prevenci proti napadení parazity) a může se stát, že je vyplašena a mládě upustí. Za těchto okolností jej matka většinou nehledá, mládě tak zůstane napospas osudu a je zapotřebí jednat.
Mnohdy jsou nalezena veverčata jen pár dní stará, ta musíme urychleně zahřát a kontaktovat záchrannou stanici.



Jak se tedy při nálezu osamělého mláděte chovat?
1. Mít v telefonu uložený kontakt na záchrannou stanici působící v regionu nikdy neuškodí. Seznam záchranných stanic naleznete na www.zvirevnouzi.cz
2. Jedná-li se o srnče či mládě zajíce, o němž si myslíte, že potřebuje pomoc, kontaktujte v prvé řadě záchrannou stanici a začněte s ním manipulovat teprve po jejich doporučení.
3. Pokud najdete ptáče, čerstvě vylétlé z hnízda na nebezpečném místě, například silnici, můžete ho poponést do nejbližšího keře či na blízký strom.
4. Pokud se jedná o ptačí holátko, vezměte ho do tepla a co nejdříve odvezte do záchranné stanice.
5. U nalezených mláďat veverek, kun, plchů a dalších méně obvyklých zvířat rovnou kontaktujte záchrannou stanici.
6. Volně žijící zvířata patří do rukou odborníků. Manipulace s divokými zvířaty a péče o ně je komplikovaná, nezkoušejte se proto, prosíme, o zvíře postarat sami!